Autorka vychází z pedagogické zkušenosti, že pro zapamatování a schopnost opětného aktivního používání dané slovní zásoby je zapotřebí, aby se studenti setkávali s touto slovní zásobou v dalších textových (či jen větných) kontextech a byli vyzýváni ji na základě různých cvičení takto používat.
Cvičení mohou zahrnovat:
...
Autorka vychází z pedagogické zkušenosti, že pro zapamatování a schopnost opětného aktivního používání dané slovní zásoby je zapotřebí, aby se studenti setkávali s touto slovní zásobou v dalších textových (či jen větných) kontextech a byli vyzýváni ji na základě různých cvičení takto používat.
Cvičení mohou zahrnovat: a) doplňování chybějícího slova ve větě, b) určování synonymního výrazu (slova i fráze) ve větě, c) popis určitého jevu, části těla, postoje apod. na základě perokresby (např. anterior pelvic tilt), d) na základě delší definice určitého fyzioterapeutického jevu určování definovaného slova (cvičí se zároveň schopnost čtení s porozuměním), e) opravování chyby ve větě s fyzioterapeutickou tematikou, f) určování slova mezi několika dalšími, které se od ostatních něčím jasně liší, g) otázky na obsah daných kapitol, h) krátké překlady celých vět, obsahující i důležitou slovesnou frazeologii, nejen termíny substantivní, i) drily na určité vazby či slova (opakování slova v 5–6 minimálních kontextech, studenti jen opakují po učiteli nebo si čtou při samostudiu nahlas, j) na základě doplňkových kratších textů s obsahem příslušné kapitoly nácvik čtení s porozuměním – zodpovídání otázek ano/ne, multiple choice atp.
