Ve snaze zprostředkovat naší veřejnosti konkrétní, na faktech založený obraz naší minulosti v období komunistické diktatury počalo nakladatelství Vyšehrad ve spolupráci s badateli Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu vydávat řadu knih zabývajících se jednotlivými událostmi a ději tohoto těžkého období naši
...
Ve snaze zprostředkovat naší veřejnosti konkrétní, na faktech založený obraz naší minulosti v období komunistické diktatury počalo nakladatelství Vyšehrad ve spolupráci s badateli Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu vydávat řadu knih zabývajících se jednotlivými událostmi a ději tohoto těžkého období našich dějin. Autoři těchto děl se opírají jak o archivní průzkum, tak o vzpomínky pamětníků těchto let. Jednou z nejvýznačnějších oblastí, jíž se tehdejší Československo podílelo na přípravě dalšího světového konfliktu, byl uranový průmysl. Po celém území Čech byla rozeseta řada důlních podniků, kde se těžila uranová ruda pro výrobu atomových pum. Vzhledem k tomu, že z řady důvodů byla zanedbána ochrana proti zhoubnému záření, režim k těžbě a zpracování rudy využíval práce vězňů, velmi často obětí tehdejších politických procesů. Mladý historik F. Bártík zachytil ve své práci poměry vládnoucí v jednom z nejproslulejších pracovních táborů – v táboře Vojna na Příbramsku v období padesátých let. Na základě svědectví vězňů popisuje jak pracovní podmínky na dole, tak denní program vězněných a líčí nejděsivější místo celého zařízení – tzv. Bunkr. Poskytuje tak ohromující svědectví o oné době i osudech lidí v ní, svědectví, určené především mladým lidem jako varování před opakováním něčeho podobného.
