Dieselpunkový román z alternativní historie druhé světové války
Vítejte v Praze roku 1942 — ve městě plném dieselpunkové estetiky velkých strojů a divokých jazzových večírků, stejně jako každodenního strachu z nacistických represí. Ulicemi se prohánějí jezdci na hypermoderních motocyklech Schlachthund, kolaborantské
...
Dieselpunkový román z alternativní historie druhé světové války
Vítejte v Praze roku 1942 — ve městě plném dieselpunkové estetiky velkých strojů a divokých jazzových večírků, stejně jako každodenního strachu z nacistických represí. Ulicemi se prohánějí jezdci na hypermoderních motocyklech Schlachthund, kolaborantské jednotky plánují zaujmout Hitlerovo místo a pražská mládež propadla zárodku moderní hudby.
Londýn zamítl atentát na říšského protektora Heydricha a zcela změnil strategii podpory československého odboje. Zbylí členové parašutistických výsadků na území ČSR se musí soustředit na nové cíle. Zemek a Škácha z výsadku Silver B společně s Kolaříkem z Out Distance dostanou za úkol spojit se s žijící legendou zvanou „Pobožný pistolník“ a v tajné operaci s krycím názvem „Golem“ mají získat plány na futuristickou zbraň — mýty opředený stroj podobající se mechanickému člověku.
Ty se však pochopitelně pokouší získat i druhá strana. Ale existují vůbec ony legendami opředené plány na sestrojení mechanického Golema? A pokud ano, podobají se tyto stroje alespoň trochu představám, jež o nich kolují?
–––
O Přemyslu Krejčíkovi se dá bez bázně a hany říct jedna věc — je to autor s obrovskou fantazií a přehršlí zajímavých a dobrých nápadů. Zda se zařadí mezi zářící stálice, se ještě uvidí, ale rozhodně má dobře našlápnuto.
— Sarden
Němci a jejich puntičkářství. Tahle vlastnost Jirku Bureše štvala snad nejvíc. V půl páté ráno už postával v tramvaji a mnul si oči, ještě v polospánku, kravatu nedbale uvázanou. Tramvaj směr Werschowitz, dříve Vršovice, opravna Schlachthundů. Kontroly z gestapa obden, nedávno se na práci přišel podívat sám SS-Obergruppenführer Heydrich. Jirkovi ta návštěva nebyla nijak příjemná, a když se od SS-Obergruppenführera dočkal osobní pochvaly, tušil, že jeho pověst to zrovna nevylepší. […] Ale aspoň měl práci. A k tomu takovou, jaká ho bavila. Každý přece musel dělat, co bylo potřeba. Co na tom, jestli platí Němci, Češi nebo Eskymáci? On je machr přes stroje, války tu byly a budou, ne jeho vinou.
— Ukázka z knihy
