Tohle město, tahle řeka

Jeden čas, jeden dům, mnoho osudů

Každý dům má svůj příběh, některý skrývá tajemství a jiný má vlastní osud. Tak jako činžák v nenápadné ulici Města poblíž Řeky. Jak moc jej určí obyvatelé — fotografka a ornitoložka Róza, spisovatel Hilský, podnikatel Majer, agorafobička Klára nebo paní Cartierová a… kam se vlastně ztratil domovník Vrána? Zatímco obyvatelé domu žijí zdánlivě nezávislé životy, silné vyprávění graduje k nečekanému konci. Nikdo z nich v té chvíli netuší, jak moc svým každodenním rozhodováním nejen spolehlivě zaceluje vlastní osud, ale také spřádá úděl letitého činžáku. Podobně jako nedaleká Řeka, i životy sousedů podléhají pod iluzí stálosti nenápadným, avšak o to ve svých důsledcích dramatičtějším proměnám. A zůstává jen otázka, nakolik mohou cizí příběhy, ve kterých se člověk ocitá, změnit celý jeho život…

–––

Životy obyvatel starého činžáku plynou zdánlivě klidně jako nedaleká Řeka. A zatímco hladina kalné vody skýtá iluzi stálosti, spodní proudy hromadí zárodky změn, destrukce i nečekaného štěstí. Je jen otázkou, kdy a jak v životech každého z hrdinů vytrysknou na povrch v plné síle.

Tenký, téměř průsvitný muž, který žil v domovnickém bytě, nešel Šimonu Hilskému z hlavy. Začal si příběh pana Vrány prohlížet jako ohořelý klacek, půjčil si jednu složku z jeho bytu a pokoušel se zahlédnout malou jiskru, která by se rozhořela. Nakonec navrhl, že všechny věci po domovníkovi zatím schová u sebe. Haldy knih, časopisů z jiné doby, desky a kazety z jiného století, stohy drobně popsaných papírů. Šimon Hilský zvědavě listoval hustě popsanými texty a žasl. Potkal ho vlastně nesčetněkrát. Kam každý den chodil, co celé dny dělal? A jak se vůbec jmenoval křestním jménem?

 — ukázka z knihy