Období mezi dvěma světovými válkami v Československu je dodnes spojeno s představou rozkvětu demokracie, hospodářství a kultury. Tento idealistický pohled se střetává s řadou problematických jevů, které období tzv. první republiky doprovázely, o období po Mnichovu 1938 nemluvě. Přesto Československo během těchto dvacet
...
Období mezi dvěma světovými válkami v Československu je dodnes spojeno s představou rozkvětu demokracie, hospodářství a kultury. Tento idealistický pohled se střetává s řadou problematických jevů, které období tzv. první republiky doprovázely, o období po Mnichovu 1938 nemluvě. Přesto Československo během těchto dvaceti let dokázalo, že se v mnohém může rovnat vyspělým demokratickým státům s mnohem delší tradicí. Jednou z takových oblastí byla bezesporu oblast kulturní. Československo se stalo republikou čtenářů a fascinace tištěným slovem prostupovala všechny vrstvy společnosti. Tento zájem se týkal také novin a časopisů. Každý, kdo toužil v oblasti svého konání vyniknout a být vidět, musel být v novinách či časopisech přítomen, ať již jako objekt zájmu, nebo jako autor textů. Z dnešního pohledu je překvapující pestrost nabídky jednotlivých periodik, která přinášela svůj specifický pohled na politiku, hospodářství, jednotlivé oblasti kultury, sport a životní styl. Mediální prostředí 20. a 30. let 20. století však nepatřilo pouze tisku, svou roli na poli zábavním a informačním hrál již film a po nesmělých počátcích se začal rychle rozvíjet také rozhlas. Těmto tématům se věnují české a slovenské autorky a autoři této monografie, mezi nimi Jan Cebe, Jana Čeňková, Jan Halada, Světlana Hlavčáková, Marta Chladová, Magdalena Prajerová, Alena Lábová, Martin Lokšík, Karol Lovaš, Josef Maršík, Petr Orság, Barbora Osvaldová, Peter Sasák, Danuša Serafínová, Jaroslav Slanec a Martin Štoll.
