Jeskyně fascinovaly lidi od nepaměti. Nejdříve je využívali jako dočasná útočiště či podzemní svatyně. Od Antiky se na ně začínali dívat učenci i z pohledu vědeckého. Od té doby vzniklo mnoho teorií o jejich vzniku, o vzniku krápníků i původu kostí a archeologických nálezů v jeskyních
...
Jeskyně fascinovaly lidi od nepaměti. Nejdříve je využívali jako dočasná útočiště či podzemní svatyně. Od Antiky se na ně začínali dívat učenci i z pohledu vědeckého. Od té doby vzniklo mnoho teorií o jejich vzniku, o vzniku krápníků i původu kostí a archeologických nálezů v jeskyních. Většina z těchto teorií tvořila slepou uličku vědeckého vývoje a mnohé z nich jsou z dnešního hlediska úsměvné. Cílem této knihy ale není dělat si z dávných učenců legraci. Vždyť všichni museli bojovat proti zažitým stereotypům a dogmatům nejen se svým svědomím a vědeckými kolegy, ale i s protivníkem nepoměrně silnějším, s církví. Vydejme se na stránkách této knihy na cestu poznání jeskyní v průběhu tisíciletí - od Antiky až do nedávné minulosti, od Starého kontinentu až po Nový svět či vzdálené oblasti Asie. Publikace bohatě doplněná historickým obrazovým materiálem k tomu dává jedinečnou příležitost...
O AUTOROVI:
Michal Hejna (* 1978) Vystudovaný báňský inženýr pracuje už téměř dvě desetiletí jako geolog v soukromé sféře. Kromě geologie patří k jeho zálibám regionální příroda a historie, historie hornictví a speleologie. Je autorem více než stovky odborných a popularizačních časopiseckých článků. Napsal knihy 100 let tetínské kopané, Lomy a vápenice v srdci Českého krasu, Tetín objektivem historie, Podzemí Berounska a Hořovicka a Houby Berounska a Hořovicka. Podílel se na vydání knih Tetín sv. Ludmily a Srdce Českého krasu - obec Srbsko a krajina v jejím okolí. V roce 2019 získal cenu „Prix Non Pereat – Média na pomoc památkám“ udělovanou sdružením PRO BOHEMIA a Syndikátem novinářů ČR.
