Národ a národní stát jsou v módě stejně jako retro nábytek nebo falešné řasy. V diskusích o Evropě jsou Evropa a národ permanentně stavěny proti sobě. Národní stát musí v každém případě zůstat. Kdo se ho dotkne, kdo ho chce v zájmu Evropy „překonat“, sklidí posměch či zuřivý odpor. Je
...
Národ a národní stát jsou v módě stejně jako retro nábytek nebo falešné řasy. V diskusích o Evropě jsou Evropa a národ permanentně stavěny proti sobě. Národní stát musí v každém případě zůstat. Kdo se ho dotkne, kdo ho chce v zájmu Evropy „překonat“, sklidí posměch či zuřivý odpor. Jenže co máme na mysli, když hovoříme o „národu“? Je každému jasné, co se tím míní? Anebo znamená národ, respektive národní stát pro každého něco jiného? Kolik definic národa existuje a co je jejich obsahem? Mají o něm Francouzi nebo Poláci stejnou představu jako Němci? Obývají také Katalánsko, Skotsko nebo Tyrolsko svébytné národy? A mohla by se sama Evropa stát národem? Renomovaná německá myslitelka a politoložka hledá odpovědi a snaží se pojmy národ a Evropa zasadit do společného kontextu.
Ulrike Guérotová (1964) je německá politoložka a publicistka. Ve svých textech se dlouhodobě zabývá aspekty evropské integrační a zahraniční politiky. V letech 2007–2013 řídila berlínskou kancelář Evropské rady pro zahraniční vztahy. Společně s rakouským spisovatelem Robertem Menassem vydala Manifest pro Evropskou republiku, v němž upozorňuje na současné napětí a vývoj v EU a vyzývá k založení Evropské republiky. V současnosti vede oddělení pro evropskou politiku a studium demokracie na univerzitě v Kremži.
