Zimní včely

Vypravěč románu Egidius Arimond je přesvědčený, že ve včelstvu se vše řídí tím nejlepším způsobem s ohledem na přežití a blaho celku. Samotářský včelař a bývalý gymnaziální učitel z německého městečka nedaleko belgických hranic věnuje úvahám o životě včel podstatný prostor ve svých deníkových záznamech, které si vede od ledna 1944 do května 1945. Včelaření je v rodině Arimondů odvěkou tradicí, pro Egidia navíc v posledních měsících války představuje i hlavní zdroj obživy. Vedle tichého včelího bzučení však stále častěji slýchá i hukot nepřátelských bombardovacích letounů.

 Protagonista románu je pravidelným hostem místní knihovny, kde pátrá po osudech svého předka z 15. století, benediktinského mnicha Ambrosia, jenž začal jako první v kraji včelařit. Zamiloval se však do venkovského děvčete, s nímž toužil založit rodinu, a klášter musel opustit. Vedle vášně pro včely a krásné ženy dědili Ambrosiovi potomci také epilepsii, která se v rodové historii objevovala znovu a znovu. 

 Pro Egidia žijícího v nacistickém Německu je toto onemocnění stigmatem, kvůli němuž byl suspendován z učitelského místa a donucen ke sterilizaci. Jako jeden z mála mužů, kteří nebyli povoláni na frontu, využívá situace a oddává se své slabosti pro ženy. Skrývá však ještě nebezpečnější tajemství: využívá své vynikající znalosti členitého terénu v pohraničí a svérázným způsobem pomáhá pronásledovaným Židům utéct do Belgie.

 Konfrontací mírumilovného života včel s destruktivním počínáním lidské společnosti se Norbertu Scheuerovi podařilo vytvořit výjimečný a oceňovaný protiválečný román, jenž nepostrádá napětí, milostné drama ani křehkou poetiku přírody.

 Černobílými ilustracemi válečných letounů knihu doprovodil autorův syn Erasmus.

Německý spisovatel vstoupil na literární scénu v devadesátých letech sbírkami povídek a básní. Čtenářskou oblibu i uznání kritiky mu vynesly jeho románové tituly, které se opakovaně objevují mezi nominacemi na Německou knižní cenu. Děj několika svých knih autor zasadil do oblasti západoněmecké Eifelské vrchoviny, kde žije. Tam se odehrává také román Zimní včely, kterým se Norbert Scheuer (*1951) poprvé představuje českým čtenářům. Za toto dílo, jež bylo přeloženo také do dánštiny, nizozemštiny a francouzštiny, ­obdržel cenu Wilhelma Raabeho.