Přírodovědecké výzkumy na téma život, inteligence a hmota dosáhly v současné době revoluční výsledky, které provokují naše dosavadní pojetí přírody, lidského těla a ducha. Vynálezce a futurolog Ray Kurzweil odvodil z možných technologických aplikací těchto poznatků vizi blízké budoucnosti, ve které umělá inteligence př
...
Přírodovědecké výzkumy na téma život, inteligence a hmota dosáhly v současné době revoluční výsledky, které provokují naše dosavadní pojetí přírody, lidského těla a ducha. Vynálezce a futurolog Ray Kurzweil odvodil z možných technologických aplikací těchto poznatků vizi blízké budoucnosti, ve které umělá inteligence překoná lidskou ve všech oblastech, člověk splyne s inteligentní technikou, stárnutí a nemoci budou pokořeny využitím genové techniky a nanomedicíny a nakonec už nikdo nebude muset zemřít přirozenou smrtí. Co je na těchto vizích věda, co náboženský příslib, co pouhé sci-fi? Spisovatel Tobias Hülswitt a fyzik Roman Brinzanik diskutovali s významnými vědci, mezi jinými s nositelem Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehnem, vědcem v oboru výzkumu kmenových buněk Hansem R. Schölerem a vědcem v oboru výzkumu mozku Wolfem Singerem. Chtěli zjistit, jaký je současný stav přírodních věd a jak vypadají seriózní scénáře budoucnosti. Vedle toho se snažili z rozhovorů s prezidentem Max-Plankova institutu Peterem Grussem, demografem Jamesem W. Vaupelem a etikem Bertem Gordijnem vysondovat sociální důsledky nových technologií a případného radikálního prodloužení lidského života. S páterem Friedhelmem Mennekesem SJ, spisovatelem Hans-Ulrichem Treichelem, filozofem Aaronem Ben-Ze’evem a dalšími mluvili autoři o tvárnosti lidské identity a o vztahu umění k technice, trudomyslnosti a pomíjivosti.
O autorovi
Roman Brinzanik (1969) se narodil v Československu, studoval fyziku a filosofii ve Frankfurtu nad Mohanem a v Berlíně. Po dokončení doktorandské práce z oboru komplexních systémů a nanofyziky přešel k výpočetní biologii a pracoval ve Weizmannově vědeckém institutu v Izraeli. Dnes je vědcem v Max-Plankově institutu pro molekulární genetiku v Berlíně a bádá v oboru systémové biologie, předmětem jeho výzkumu jsou mimo jiné molekulární příčiny rakoviny a obezity. Je členem Korsakowa institutu pro nelineární kulturu vyprávění. Tobias Hülswitt (1973) se narodil v německém Hannoveru, je spisovatelem na volné noze. Napsal jednu dětskou knihu a několik románů, ten poslední se jmenuje Dinge bei Licht (2009). Pracuje jako docent na Univerzitě umění v Berlíně, na Akademii umění v Mnichově a jako hostující profesor v Německém literárním institutu v Lipsku. Spolu s dokumentaristou Florianem Thalhoferem založil a provozuje Korsakowův institut pro nelineární kulturu vyprávění, www.institut.korsakow.com.
