Sitopie

Budoucnost prochází žaludkem. 

Snad žádnou tělesnou potřebu nepociťujeme tak naléhavě jako hlad a žízeň. Starost o plný žaludek proto stojí v základu každého života i celé lidské civilizace: od toho, co jíme, jak jídlo vyrábíme, přepravujeme, uchováváme a pořizujeme, se odvíjí naše zdraví, národní hospodářství i stav planety. Současná produkce jídla i podoba stravování však v globálním měřítku nesvědčí nikomu. Statistiky mluví o rostoucí míře civilizačních chorob, státy přestávají být soběstačné a v budoucnu mají přibýt ještě další miliardy hladových krků, které má planeta uživit. 

Jídlo je tak nenápadným středobodem mnoha globálních problémů a mělo by k sobě vázat politickou, společenskou i filozofickou pozornost. Carolyn Steelová proto zpovídá farmáře, polemizuje s filozofy, navštěvuje architekty nebo čte literární klasiky a ve své odvážné knize Sitopie dopřává jídlu důležitost, jaká mu náleží. Nejen dnes, ale hlavně v budoucnu. 

–––

Jídlo ovlivňuje všechno a náš problematický moderní vztah k němu odráží hlubší existenciální problémy. Steelová si je dobře vědoma dlouhé historie úzkostí souvisejících s tím, jak bychom měli jíst a žít, a mistrně proplouvá mezi odpověďmi řeckých stoiků, osvícenských filozofů, současných zastánců zdravého života a všech ostatních.
— The Guardian