„V Itálii rostou pomeranče,“ podotkla zdánlivě mimochodem sedmnáctiletá Bára během návštěvy, při níž se přišel ucházet o její ruku téměř dvakrát tak starý úředník pohraniční stráže Josef Němec. Jako by tím budoucí slavná spisovatelka předznamenala celý svůj život, plný nenaplněných tužeb a snění o z
...
„V Itálii rostou pomeranče,“ podotkla zdánlivě mimochodem sedmnáctiletá Bára během návštěvy, při níž se přišel ucházet o její ruku téměř dvakrát tak starý úředník pohraniční stráže Josef Němec. Jako by tím budoucí slavná spisovatelka předznamenala celý svůj život, plný nenaplněných tužeb a snění o zážitcích a krajích, které jí nebylo dopřáno poznat.
Osu románu Božena, rozvíjejícího motivy úspěšné stejnojmenné televizní minisérie, tvoří vášnivý a v mnohém nešťastný vztah bystré a svobodomyslné ženy s charismatickým, leč tvrdým a neústupným mužem. Čtenář tu poznává úplně jinou Boženou Němcovou, než jakou zná ze školních učebnic. Románové zpracování nabourává její čítankový obraz nepřikrašlovaným popisem Boženina milostného života, který by snad publikum prominulo rozervanému básníkovi žijícímu o sto let později, ovšem nikoli matce čtyř dětí snažící se uspět v mužské společnosti v polovině 19. století. Líčení života v chudobě, věčného stěhování, strachování o život nejbližších a partnerských hádek však obrazu skutečné Boženy Němcové neškodí. Spíše čtenáře napadne, co všechno mohla tato mimořádně nadaná a neohrožená žena dokázat, kdyby k tomu měla zajištěny alespoň trochu slušnější životní podmínky a kdyby už v 41 letech nepodlehla vážné nemoci.
Příběh je zabydlen skutečnými postavami vlasteneckých buditelů – spisovatelů, novinářů, lékařů, kněží – i obyčejných lidí a přelévá se z měšťanských salonů v Praze či Litomyšli do divoké šumavské a slovenské přírody a také do bukolické krajiny okolo Ratibořic a České Skalice. Krásně ilustruje, za jakých okolností některé texty Boženy Němcové vznikaly, např. její pohádky, Babička, Obrazy z okolí domažlického…
Román Božena se dá číst také jako zpráva o touze citlivé a inteligentní ženy po svobodě a o konfliktu mezi snem a realitou. Je to vyprávění o ženě, která by ráda cestovala tam, kde „rostou pomeranče“, a která chtěla zažít dokonalou a ničím neomezovanou lásku – leč osud rozhodl jinak.
Hana Wlodarczyková pochází z Bystřice nad Pernštejnem. V devadesátých letech absolvovala katedru scenáristiky a dramaturgie na FAMU. Od té doby pracovala a stále pracuje jako dramaturgyně na mnoha televizních projektech, seriálech a filmech (např. cyklus TV filmů Nevinné lži, seriál Most! ad.) Je spoluautorkou celovečerního filmu Zloději zelených koní a minisérie Jitřní záře. Jako scenáristka se spolu s Martinou Komárkovou podílela na vzniku úspěšné minisérie Božena, která byla nominována na Prix Europa 2021, získala Zlatého ledňáčka od mezinárodní poroty na festivalu Finále Plzeň a v roce 2022 byla oceněna Českým lvem za nejlepší televizní film nebo minisérii. Na základě dlouholeté práce na scénářích k této minisérii vznikla stejnojmenná kniha.
