Dobytí říše Aztéků patří bezesporu k fascinujícím příběhům z historie Nového světa. V době, kdy Španělé přistáli u mexického pobřeží, byla moc Aztéků v zenitu.Dobyvatelé právem považovali Tenochtitlan za „nejtřpytivější klenot Mexického údolí“; aztécká metropole v mnoha ohledech překonávala naprostou většinu evropských
...
Dobytí říše Aztéků patří bezesporu k fascinujícím příběhům z historie Nového světa. V době, kdy Španělé přistáli u mexického pobřeží, byla moc Aztéků v zenitu.
Dobyvatelé právem považovali Tenochtitlan za „nejtřpytivější klenot Mexického údolí“; aztécká metropole v mnoha ohledech překonávala naprostou většinu evropských velkoměst. Conquistadory poháněla touha po zlatě, moci a slávě; lákalo je především pohádkové bohatství tajemné říše, o níž kolovaly fantastické pověsti.
Hernán Cortés, jenž stanul v čele výpravy, měl pověst schopného a nesmírně ambiciózního muže. Dobytí aztéckého impéria však vyžadovalo více než jen odvahu, lstivost a bezohlednost.
Hlavní roli sehráli především jeho indiánští spojenci, kteří sledovali své vlastní zájmy. Není divu, že cesta k vítězství byla dlážděna porážkami a neúspěchy. V průběhu Truchlivé noci zahynuly stovky conquistadorů, zatímco zbytek výpravy včetně jejího velitele se zachránil jen díky překotnému útěku z Tenochtitlanu.
Cortés byl nicméně odhodlán uspět za každou cenu. Téměř šest měsíců usilovně shromažďoval vojáky, spojence, vybavení a zásoby k dalšímu tažení.
Poté v naději na pokoření protivníka sestoupil znovu do Mexického údolí. Obléhání aztécké metropole trvalo více než dva měsíce. Nakonec obránci podlehli;
„nejtřpytivější klenot Mexického údolí“ zmizel pod nánosem trosek a popela.
Dobytí říše Aztéků bezesporu představovalo významný milník ve španělské koloniální expanzi, která položila základy moci Španělů ve střední Americe na příštích 300 let.
