Padělatelé pepře

Rodinný příběh. Tak jednoduše a nevinně zní podtitul knihy, v níž Monika Sznajdermanová vypráví o osudech svých blízkých. Ve skutečnosti mluví o dvou rodinách, židovské a polské, o rodině otcově a matčině, a vůbec to není příběh jednoduchý ani nevinný. Jsou v něm dvě vyprávění, která souběžně plynou, nesetkávají se, ani se neprotínají. A můžeme mít dojem, že tu není nic, co by je spojovalo, kdybychom pominuli skutečnost, že lidé, o kterých je tu řeč, měli nad sebou totéž nebe a dýchali tentýž vzduch.

Monika Sznajdermanová představuje dva různé do sebe uzavřené světy, které toho navzájem o sobě moc neví, a ještě míň by chtěly mít co do činění. Na jedné straně je to židovská Radom, rodinné město Grunbergů, Blatů, Flamenbaumů, Sznajdermanů a Hubermanů, jejichž krev plyne v Moničiných žilách, „obyčejných lidí bez dějin", jak o nich sama mluví. Potom je to židovská Varšava, kam se přestěhuje dědeček. To, že Izaak Sznajderman, jehož doma nazývali Icykem, opouští rodnou Radomi, aby ve |Varšavě studoval medicínu, znamená jednoznačný rozchod s rodinou a tradičním židovským prostředím. Od této chvíle se lékař Sznajderman bude jmenovat Ignacy. Na druhé straně je tu polská část rodiny (matčini příbuzní) – šlechta, majitelé venkovských statků, podnikatelé, inteligence – a vše, co se s tím tehdy v Polsku pojilo: velkostatkářský život, varšavská honorace, někdy zanícený, exaltovaný patriotismus často ve spojení s agresivním antisemitismem.

Dějiny rodiny a současně dějiny 20. století, „století krajností", jak je nazývá britský historik Eric Hobsbawm. Století, na něž dva velké totalitní režimy vrhly svůj stín a téměř uvrhly Evropu do propasti. Stejně jako stalinismus, tak i nacismus zanechaly po sobě v Polsku krvavé stopy, a právě národní socialismus se tu tak krutě rozběsnil jako nikde jinde. Především to zakusili Židé. Taktéž většina členů autorčiny židovské rodiny padla za oběť vyhlazení. Její otec jako jeden z mála se stačil zachránit, zatímco všichni příbuzní z polské rodiny přežili. Rovněž tato katastrofa rozděluje oba tyto světy.

Padělatelé pepře jsou knihou o paměti. Nebo vlastně o dvou vzpomínkách, které se nikde nepotkávají. A o osudech, které jdou po staletí paralelně, nikdy spolu, osudech dvou autorčiných rodin – polské a židovské.

Vyprávění o její židovské a polské rodině je literárním dílem a současně významným historickým dokumentem. Je to jako kapka, v níž můžeme spatřit celé moře. Monice Sznajdermanové se povedlo na malém, úzkém výřezu rodinné události ukázat tragické dějiny Polska 20. století, jeho temné a ponuré karty, ale i hodně veselých chvil.