Monografie je výsledkem mnohaleté badatelské práce, jejíž hlavní autor – renomovaný teolog prof. Ctirad Václav Pospíšil – přiznává, že sám musel projít dlouhou trnitou cestou od strachu ze zednářů k odhalení skutečného stavu věcí, tedy k určitému druhu osvobození. Spolu s kolegy Veronikou Řehákovou a Janem Sušerem nyní chtějí stejnou cestou provést i čtenáře. Jedná se o první takový počin v dějinách české katolické teologie a historiografie od obrození po současnost.
Kniha vznikla na základě řady pilotních studií, a proto je rozčleněna do čtyř částí. V první se poprvé detailně mapuje Masarykův poměr k problematice evolučního vzniku člověka. Ve druhé kapitole se prezentuje postoj prvorepublikových zednářů k téže problematice. Pro mnohé bude překvapivé, že prezident Osvoboditel i zednáři jsou v dané oblasti velmi blízcí křesťanské recepci vzniku-stvoření člověka.
Druhá část knihy pojednává o poměru T. G. Masaryka ke svobodným zednářům, a to v průběhu celého jeho života, což opět dosud nebylo tímto způsobem nikým zpracováno. V dalších kapitolách se následně rekonstruuje to, jak se k první hlavě našeho státu stavěli svobodní zednáři.
Třetí část je věnována historickým postavám, které jsou na stránkách prvorepublikových zednářských periodik zmiňovány častěji než kdokoli jiný, totiž vnímání Jana Amose Komenského a Wolfganga Amadea Mozarta ze strany frekventantů lóžových prací.
Po tomto trojím pohledu do duchovního a kulturního života svobodných zednářů následuje poslední, stěžejní partie, v níž se pojednává o dějinách vztahu instituce katolické církve ke svobodnému zednářství, a to především na základě církevních dokumentů a také řady partikulárních dialogů mezi katolíky a zednáři. Především ve dvacátém století došlo oboustranně k výraznému posunu směrem k dialogu. Jelikož zednářství má v každé zemi osobitou historii a následně také jiné charakteristiky, jednotlivé místní církve by měly své zednáře poznat a – pokud je to možné – vstoupit s nimi do dialogu.
V kontextu názorového rozrůznění české společnosti je pravděpodobné, že kniha vyvolá široké spektrum kontrastních reakcí, ale pokud k ní čtenář přistoupí bez předsudků, zůstane pouze na něm, jaký si z předložených faktů vytvoří úsudek. Kniha má šanci zaujmout nejen ty, kdo se chtějí něco dozvědět o českém i světovém zednářství, ale i zájemce o studium historie a širší veřejnost.
O autorech:
Ctirad Václav Pospíšil (* 1958), kněz Arcidiecéze pražské, člen Mezinárodní papežské mariánské akademie, přednáší systematickou teologii na TF JU v Českých Budějovicích, na KTF UK a HTF UK v Praze. Specializuje se na metodu v systematické teologii, trojiční teologii, christologii a soteriologii, teologii stvoření a mariologii. Kromě toho se snaží proměňovat pohled nejen katolíků na Jana Husa a husitství, na postavu T. G. Masaryka a nyní také na problematiku svobodných zednářů. Z jeho publikací připomínáme například: Masaryk iritující a fascinující, Praha: Karolinum, 2018; Průkopníci a jejich odpůrci. Světová katolická teologie 1871–1910 a evoluční vznik-stvoření člověka, Praha: Karolinum, 2018; I řekl Bůh. Trinitární teologie stvoření, Praha: Karolinum, 2019; Úvod do husovských dilemat: historie a teologie, Praha: Karolinum, 2020.
Veronika Řeháková (* 1977), příslušnice řeholní kongregace Sester dítěte Ježíše, vystudovala historii a religionistiku na FF MU v Brně, teologii na CMTF UP v Olomouci a velký doktorát z teologie získala na KTF UK v Praze. Přednáší na Biskupském gymnáziu v Brně a TF JU v Českých Budějovicích. Specializuje se na systematickou teologii, spiritualitu, specificky na oblast duchovního doprovázení. Z jejích publikací připomínáme: Buditel, historik, apologeta Matěj Procházka (1811–1889), Brno: CDK, 2021.
Jan Sušer (* 1984), religionista, člen Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, vystudoval religionistiku a husitskou teologii na HTF UK, nyní je tamtéž studentem doktorského programu. Je členem redakční rady populárně-vědeckého časopisu Dingir. Specializuje se na současnou religiozitu a hnutí s kořeny v západních esoterických tradicích.
