Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu

Hlavním tématem publikace je analýza překladové techniky z latiny do staroslověnštiny na materiálu latinské Gumpoldovy legendy z konce 10. století a jejího překladu, Druhé staroslověnské legendy o sv. Václavu, jež byla sepsána na území raně přemyslovských Čech pravděpodobně v 2. polovině 11. století. Úvodní kapitoly jsou věnovány základní charakteristice Gumpoldovy legendy, jejímu rukopisnému dochování a také dalším latinským a staroslověnským václavským legendám. Následuje kapitola věnující se problematice předloh Druhé staroslověnské legendy o sv. Václavu. Z detailního porovnání staroslověnské a latinské verze totiž vyplývá, že přibližně třetina staroslověnského textu není přeložena z Gumpoldovy legendy, ale z jiných latinských pramenů, především z české redakce Crescente fide. Na tuto část navazuje stručná kapitola o nemnoha biblických citátech dochovaných ve Druhé staroslověnské legendě o sv. Václavu. Zásadní částí práce je analýza překladové techniky z latiny do staroslověnštiny založená na kompletní excerpci a zhodnocení řady morfosyntaktických jevů. Z analýzy plyne, že se překladatel Druhé staroslověnské legendy o sv. Václavu byl schopen bez větších problémů orientovat v základních jevech latinské morfosyntaxe, často se však projevuje neustálenost překladatelských postupů. Na základě této analýzy je dále zhodnocena kvalita staroslověnského překladu v porovnání s latinským originálem. Další kapitoly jsou zaměřeny na stručné představení rukopisného dochování Druhé staroslověnské legendy o sv. Václavu a její základní fonetickou a morfologickou charakteristiku. Dále je krátce je zhodnoceno i lexikum Druhé staroslověnské legendy o sv. Václavu se zaměřením na problematiku zpracování této památky ve Slovníku jazyka staroslověnského a analýzu hapax legomen. Shrnuty jsou také lexikální shody s Besědami Řehoře Velikého, nejrozsáhlejším českocírkevněslovanským textem, a vybranými východobulharskými památkami. Publikaci uzavírá nová edice Druhé staroslověnské legendy o sv. Václavu, v níž je staroslověnský text představen tak, jak je reálně dochován v rukopisech Po edici následuje nový překlad Gumpoldovy legendy, staroslověnský index verborum a latinsko-staroslověnský heslář.