Osmá kniha Honzy Šimka „Soukromé linky“ nabízí poprvé ohlédnutí za tvorbou minulou, konkrétně z let 2016 – 2021. Čerpá nejen z básnických sbírek „Reklama na pohodu“, „Mutare omnia“ a „Inventura“, ale přináší také řadu novinek. Po loňském titulu „Rokopisy“, který se věnoval čistě volnému verši, si mohou čtenáři opět vyc
...
Osmá kniha Honzy Šimka „Soukromé linky“ nabízí poprvé ohlédnutí za tvorbou minulou, konkrétně z let 2016 – 2021. Čerpá nejen z básnických sbírek „Reklama na pohodu“, „Mutare omnia“ a „Inventura“, ale přináší také řadu novinek. Po loňském titulu „Rokopisy“, který se věnoval čistě volnému verši, si mohou čtenáři opět vychutnat formu písňových textů, která je autorovi, jak sám říká, nejbližší. Stejně jako v případě knihy předešlé, tak i „Soukromé linky“ mají svůj specifický design kombinující psané slovo a fotografii. Starší texty byly znovu autorem přehlédnuty, některé i nově revidovány. Komu se dostala do ruky Šimkova sbírka „Maják“, pozná, že básník zůstává nadále svůj v hrátkách s jazykem (např. kdo se kouká do zrcadla / ten se pak doma zrcadlí) a snaží se být precizní při rýmování (nabít / na byt, se psy / sepsi, devět ráno / nevětráno nebo bez kapes / zaštěká pes). Základním pojítkem mezi texty jsou opět mezilidské vztahy s důrazem na ty milostné (Žena, co přinesla diamanty nebo Pohádka pro bratry Grimmy), nechybí opět větší množství nadsázky (Osamělý pěšák, Panáček voodoo a další). Autor se vrací do dětských let např. v textu Šestá kniha džunglí, velmi aktuální se pak mohou jevit Psi na konci války, Proti všem nebo Goodbye, Mr. Red. Šimek v mnoha textech odkazuje na jiná díla (Stínadla se bouří, Petr Pan) či osoby (John Lennon, Ray Charles), libuje si v parodii (Sigmundo Freudová, Fantom opory nebo Na západní frontě nic) nebo vytváří humorné neologismy (městoměřič). Nová sbírka „Soukromé linky“ nabízí to nejlepší z autorových textů za předešlé roky a může být v elektronické knihovničce vhodným doplňkem ke staršímu titulu „Maják“.
