Ještě nikdy se v dějinách lidstva neprotínalo tolik různých převratných trendů s celosvětovým dosahem: dnešek přináší obrovské změny v oblasti geopolitiky i technologie, ekonomiky i komunikace. Naše situace je jedinečná, ale při řešení stávajících problémů se můžeme poučit z minulosti. Které dřívější revoluce jsou našim současným otřesům nejpodobnější – a která historická řešení pro nás mohou být inspirativní?
Fareed Zakaria předpověděl nástup neliberálních demokracií přesněji, než to učinili Francis Fukuyama či Samuel Huntington ve svých ikonických knihách Konec dějin a poslední člověk a Střet civilizací. A nyní přichází se stejně zásadním dílem, jež promění pohled na éru, v níž žijeme.
Pramenem dynamiky moderní doby není podle Zakarii Francouzská revoluce, jež vyústila do chaosu a hospodářské zaostalosti, nýbrž měšťanská, obchodní a finanční revoluce v osvobozených Spojených nizozemských provinciích, která následně inspirovala politické revoluce ve Velké Británii a v Americe a připravila půdu pro nástup moderního průmyslu a mezinárodního obchodu.
Úspěšné revoluce poskytují prostor pro individuální vynalézavost a důvtip, ale současně budují mechanismy nutné k zajištění společenské soudržnosti a nepropadají radikalitě. Každý pokrok s sebou totiž nese i vlnu frustrace a lidem je třeba ponechat prostor, aby se v hluboce transformovaném světě mohli zorientovat a najít si v něm své místo.
Nacházíme se na rozhraní čtyř revolucí, zdánlivě věštících temnou budoucnost: ovlivňuje nás globalizace, nástup nových technologií, problémy identity i geopolitika. Zakaria však ve své knize Věk revolucí dokazuje, že pokud budeme jednat uvážlivě a tolerantně, pesimismus je předčasný.
Celosvětově respektovaný politický komentátor Fareed Zakaria se narodil roku 1964 v Bombaji a v Indii prožil dětství i dospívání. Poté vystudoval v USA Yaleovu univerzitu a obdržel doktorát na Harvardu. V současnosti píše pravidelné sloupky pro deník The Washington Post (výběr z nich přináší časopis Respekt), přispívá do časopisu The Atlantic a na zpravodajské stanici CNN uvádí vlastní pořad Fareed Zakaria GPS, který sleduje 220 milionů domácností po celém světě. Sám se považuje za stoupence politického středu. Roku 2019 ho prestižní časopis Foreign Policy zařadil mezi deset globálně nejvlivnějších myslitelů uplynulých deseti let. Indie a Ukrajina mu udělily vysoká státní vyznamenání.
Zakariova nejznámější kniha Postamerický svět byla přeložena do více než třiceti jazyků, česky vyšla v roce 2010. V češtině vyšly rovněž jeho práce Budoucnost svobody. Neliberální demokracie v USA i ve světě (2004) a Obrana liberálního vzdělání (2017). Roku 2021 vydalo nakladatelství PROSTOR jeho Deset lekcí pro postpandemický svět.
