Fundovaná práce předního německého historika si klade za cíl osvětlit z historického hlediska současnou ruskou agresivní válku a protizápadní postoje s jejich dějinnými kořeny. Sleduje dynamiku budování ruského impéria za posledních zhruba tři sta let, tj. od doby Petra I. Centrem jejího zájmu jsou rusko-ukrajinsk
...
Fundovaná práce předního německého historika si klade za cíl osvětlit z historického hlediska současnou ruskou agresivní válku a protizápadní postoje s jejich dějinnými kořeny. Sleduje dynamiku budování ruského impéria za posledních zhruba tři sta let, tj. od doby Petra I. Centrem jejího zájmu jsou rusko-ukrajinsko-polské vztahy, respektive konfrontace ukrajinské a polské státnosti s ruskou expanzí na západ. Nejde však o studii nějakých lokálních konfliktů – autor je zasazuje do širších evropských souvislostí a souhry, spolupráce či konkurence hlavních mocností; zvláštní pozornost přitom věnuje dlouhodobé kooperaci Ruska a Německa, jejíž neblahé důsledky byly patrné až donedávna.
Snaha budovat ruskou identitu na základě imperiální myšlenky, v případě Ukrajiny coby vnitřního impéria a Polska jako součásti impéria vnějšího, vedla vždy k zásadním konfliktům, které zpětně impérium oslabovaly a směřovaly k jeho dezintegraci – to Schulze Wessel nazývá „prokletím impéria“.
Vedle mocenskopolitických aspektů analyzuje též náboženské a ideologické souvislosti, především pak ruský, ukrajinský i polský nacionalismus, přičemž obzvlášť působivé jsou portréty jeho třech představitelů – Puškina, Ševčenka a Mickiewicze.
