Příběh Mary Princeové, černé otrokyně

Příběh Mary Princeové vzbudil v roce 1831 ve Velké Británii obrovský rozruch, protože to bylo první publikované vyprávění o životě černošské otrokyně. Vzácná autobiografie obnažila otrokářský systém v jeho brutálních detailech, a to v době, kdy sílilo hnutí proti otroctví. Během prvního roku se vyprodala všechna tři vydání. Dílo významně posílilo boj britské veřejnosti v čele se Společnosti proti otroctví a církve moravských bratří za zrušení otroctví v britských koloniích, ke kterému nakonec došlo sedm let po vydání. Mary Princeová vypráví o svém životě v otroctví až do svých 43 let, kdy v Británii získala svobodu. Svobody ve své domovině se však už nedočkala, neboť tři roky po vydání knihy v Londýně umírá. Narodila se na Bermudách v zotročené rodině afrického původu. V průběhu života se stala majetkem několika zámožných kolonialistů. Když se dostala se svým posledním majitelem do Londýna, odešla od něho za pomoci moravských bratří.