Nad ránem 27. března 2028 jednotky ruské armády anektují estonské město Narvu a ostrov Hiiumaa v Baltském moři. Útok na Pobaltí začal. Záhy se ukazuje, že Evropa po porážce Ukrajiny nestačila zmodernizovat svůj arzenál a slevila i ve vyjednávacích schopnostech lídrů. Přesto je nezbytné urychleně jed
...
Nad ránem 27. března 2028 jednotky ruské armády anektují estonské město Narvu a ostrov Hiiumaa v Baltském moři. Útok na Pobaltí začal. Záhy se ukazuje, že Evropa po porážce Ukrajiny nestačila zmodernizovat svůj arzenál a slevila i ve vyjednávacích schopnostech lídrů. Přesto je nezbytné urychleně jednat. Platí článek 5 Severoatlantické smlouvy? Jak se NATO ohledně prosby z Tallinu rozhodne a co na to trumpovská Amerika? Riskne Evropa jadernou válku s Ruskem? Zvykli jsme si na to, že nakonec vše dobře dopadne. Ale co když Rusko zvítězí a sáhne po další kořisti? Renomovaný politolog Carlo Masala inscenuje sice jen hypotetický scénář blízké budoucnosti, a přece truchlivě shrnuje, co je v důsledku změněného mezinárodněpolitického ovzduší v sázce. Pokud si už nevystačíme s taktikou zastrašování úhlavního protivníka, vyslyšme aspoň podobně znepokojivé vize – psané zejména proto, aby nás včas přiměly k činu.
Carlo Masala (1968), potomek rakousko-italských rodičů, vystudoval v Kolíně nad Rýnem a Bonnu. Nyní je profesorem politologie na mnichovské Univerzitě Bundeswehru. Autor pojednání Weltunordnung (Světový neřád, 2016) a Bedingt abwehrbereit (Podmíněná obranyschopnost, 2023), v nichž analyzuje slabiny Evropy na hraně dvou epoch, je i vyhledávaným komentátorem. Jeho bestseller Když vyhraje Rusko (2025) se v Německu za jediný rok dočkal již osmi vydání.
