Znam čéka, kerej kuli tutý bichli napoprvé nevodmaturoval. Vobracet se ten Exupéry na krchově teda vobracel, ne že ne. Dyby vona tehdá bejvala už tusta verze, dopadlo by to tám v tý borský třídě určitě jináč. Ale historii nevochčíješ, Plzeňáka tutat nevodnaučíš, Vošahlíka vohmatávat nepřestaneš. Tuten malej princ&
...
Znam čéka, kerej kuli tutý bichli napoprvé nevodmaturoval. Vobracet se ten Exupéry na krchově teda vobracel, ne že ne. Dyby vona tehdá bejvala už tusta verze, dopadlo by to tám v tý borský třídě určitě jináč. Ale historii nevochčíješ, Plzeňáka tutat nevodnaučíš, Vošahlíka vohmatávat nepřestaneš. Tuten malej princ je první bichle, kerá nám snad vokáže, že i v tutom našom nářečí se daj naškrábat slušný beletrije. A copa by ne, dyš tle vytiskli první líbesbríf v českym rajonu. A neplzeňákovi holt stačí pár dvanáctek, víkend s plzeňskou bábou a dědkem vod svý mladý a už chodí hejčmo, chytá cejna na saturnu a cituje Tutoho malýho prince.
Kultovní kniha francouzského spisovatele a pilota Antoina de Saint-Exupéryho byla přeložena do více než 350 jazyků a dialektů. Každý ji zná. Sběratelka knižních vydání Malého prince Martina Dlabajová se rozhodla něžný příběh převést do plzeňského nářečí, v němž má každá věta vlastní humor, švih i poctivost. V její práci jí pomohli překladatelé Daniel Bečvář, jinak také sociální geograf, a tlumočnice z francouzštiny Anna Maurin. Knihu svými ilustracemi doprovodila Nika Kulik.
Ve výsledném díle si počtou nejen Plzeňáci. Laik se přiučí místnímu nářečí, odborník znásobí své znalosti a všichni získají nový pohled na známý příběh z nezvyklé perspektivy.
