Druhý díl trilogie Šikmý kostel sleduje osudy románových hrdinů Ženky, Julky, Barky, Anušky, Wojtka, Fanky, Halky a jejich blízkých v letech 1921–1945. První díl o životech jejich rodičů a prarodičů se setkal s mimořádnou odezvou, román se stal Knihou roku 2020. Ženka, Julka, Barka, Anuška, Wojtek, Fanka, Halka, to jso
...
Druhý díl trilogie Šikmý kostel sleduje osudy románových hrdinů Ženky, Julky, Barky, Anušky, Wojtka, Fanky, Halky a jejich blízkých v letech 1921–1945. První díl o životech jejich rodičů a prarodičů se setkal s mimořádnou odezvou, román se stal Knihou roku 2020. Ženka, Julka, Barka, Anuška, Wojtek, Fanka, Halka, to jsou hrdinové druhého dílu rozpracované trilogie Karin Lednické Šikmý kostel, jejichž rodiče a prarodiče ožívají v úvodní části stejnojmenné románové ságy. Netřeba se ale obávat, autorka myslí i na čtenáře, kterému se první část do ruky zatím nedostala, a je-li to nutné, stručně připomíná osudy jednotlivých postav. Tentokrát nás autorka bere na Karvinsko let 1921 až 1945, tedy do doby velmi dramatické a plné historických změn a zvratů. Zatímco na prvních stránkách románu trhají pokračovatelé Barbořina rodu své duše na českou a polskou polovinu, aby obě nerozhodně a marně potěžkávali v dlaních, ke konci pod urputným tlakem vybírají dokonce mezi třemi národnostmi: polskou, českou a německou; a k těm můžeme přičíst ještě slezskou identitu, která se zpočátku zdála únikovou cestou ze všech špatných osudových voleb. Noví Němci šli na frontu, Poláky čekal Polenlager a Češi vyfasovali papír nadepsaný Przepustka bez prawa powrotu. Změněná státní hranice, pouhá čára na mapě, vede v příběhu napříč rodinami a nekompromisně ovlivňuje lidské životy.
