Práce vychází z moderního přístupu ve filosofii a společenských vědách, který odmítá tradiční západoevropský ikonoklasmus a staví imaginaci jako východisko lidského poznání a činnosti. Vedle imaginace, jejíž základ vidí autor ve zdvojování mezi skutečností a zdáním, se dotýká blízkých oblastí, v nichž funguje podobné z
...
Práce vychází z moderního přístupu ve filosofii a společenských vědách, který odmítá tradiční západoevropský ikonoklasmus a staví imaginaci jako východisko lidského poznání a činnosti. Vedle imaginace, jejíž základ vidí autor ve zdvojování mezi skutečností a zdáním, se dotýká blízkých oblastí, v nichž funguje podobné zdvojování, totiž hry, komiky a kreativity. Metodologicky se opírá o rozlišení mezi reduktivními, přírodovědeckými přístupy k společenským vědám, které imaginaci podceňují, a restitutivními přístupy, které jí přiznávají vůdčí postavení v lidském poznání. Kniha seznamuje s různými teoriemi imaginace, hry a komiky, s jejich genezí a strukturou. Dílčí oblasti jsou ilustrovány bohatým materiálem z klinické praxe autora: kresebnými technikami, jokoterapeutickými postupy s hrou s hračkami či s výkladem karet, analýzou komiky, humoru a absurdity. Z kreativních činností se kniha zaměřuje k oblasti brikoláží a ludismů. Ve svém celku se práce filosoficky opírá o fenomenologii, hermeneutiku a představuje výzvu současným scientistickým trendům, které se snaží otupit význam imaginace a zbavit ji její nezaměnitelné funkce v lidském životě.
