Česká umělecká próza

Z komentáře k původnímu LP albu DV 15163 Česká umělecká próza vydanému Supraphonem v roce 1963 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Druhý výběr umělecké prózy, druhá část ve školní řadě GK obsahuje jednak kratší literární útvary (povídky a pověst), jednak výňatky z delších děl. Zvukové snímky jsou určeny pro literární výchovu šestého až devátého ročníku základní devítileté školy. Rozšiřuje se jimi dosavadní soubor umělecké prózy na gramofonových deskách, vydávaných Gramofonovým klubem pro literární vyučování. Plocha dvou gramofonových desek určovala rozsah a počet textů. Při jejich volbě se přihlíželo k četbě žáků, která je stanovena učebními osnovami z roku 1960. V souboru je především zastoupena mimočítanková četba, aby se v každém ročníku mohl uplatnit poslech některé ukázky při práci s díly mimočítankové četby. Vzhledem k praxi byly voleny z těchto děl jiné ukázky, než které byly pojaty do čítanek; lze jich využít v besedách, ve kterých se kombinuje rozhovor o domácí četbě žáků s poslechem, čtením a výkladem vybraných ukázek. Poslech ostatních próz, které žáci mají v čítankách příslušných ročníků, obohatí a zpestří možnosti práce s textem. Poslech uměleckého přednesu je nejenom osvědčeným prostředkem přímého citového účinu literaatury: rozvíjí také pozornost žáků ke zvukovým kvalitám jazyka a tím přispívá i ke tříbení výrazného, pěkného čtení a přednesu, i když žáci nebudou vedeni k napodobování profesionálních umělců. Tento druhý výběr se ve své druhé části věnuje ukázkám z tvorby Jana Drdy (Vyšší princip. Z knihy Němá barikáda (Závěrečná scéna prof. Málka), Ludvíka Aškenazyho (Dušan a generál. Z knihy povídek Májové hvězdy) a Karla Čapka (Dušan a generál. Z knihy povídek Májové hvězdy.)