Za vodou

Za vodou je jakoby nová verze profesního románu, či spíše novely. Na rozdíl od Arthura Haileyho dal autor před dramatickým dějem přednost poloze komediální, čímž se dostává spíše do společnosti Jirotky či Švandrlíka. Jeho příběh o zážitcích mladého ekonoma po příchodu do podivného společenskovědného výzkumného ústavu nepostrádá humor, ironii ani kritický pošklebek. Nutno však dodat, že pitvorný svět více či méně předstíraného sociálního inženýrství pod ochrannými perutěmi tuzemských i evropských institucí podává vkusně, shovívavě a bez hysterie profesionálních tepačů nešvarů. A že se v dané problematice vyzná, o tom není pochyb.

Jan Velíšek

Můžeme s trochou obav, ale bez opravdového nebezpečí nazdvihnout pokličku nad kotlíkem, v němž se ve výzkumném ústavu pyšnícím se libozvučnou zkratkou SVSPSSK, vaří lektvary moderních věd o společnosti. Podobné recepty tajuplného čarodějnictví se dennodenně užívají v mnoha dalších dobrodějných Ústavech, kde se peníze daňových poplatníků posbírané v zasutých komůrkách centrálních úřadů proměňují v jakési převrácené transmutaci v ledacos.

autor

O autorovi

Svatopluk Ondra během svého pestrého pracovního života prošel různými soukromými firmami, kde pochytil znalosti o podvojném účetnictví, zdravotním a sociálním pojištění zaměstnanců, dodacích podmínkách Incoterms a o otvírání bankovního akreditivu. Zajímavé zkušenosti získal rovněž díky působení v několika dobrodějných ústavech, obecně prospěšných či všeobecně škodlivých organizacích. Tam se naučil spolehlivě rozeznávat tlačítka na telefonním přístroji, zapínat a vypínat jednodušší elektrická zařízení, oboustranně kopírovat závěrečné zprávy, stěhovat nábytek a brouzdat na internetu. Dva či tři semestry autor také vyučoval na univerzitě. V posledních letech se živí jako překladatel z němčiny a angličtiny na volné noze.