Bezvědomí

Robert Kačeňák (1975) je povoláním psychiatr. Proto je pochopitelné, že se jeho dílo zabývá právě lidskou psychikou a jejími rozmanitostmi. Rozebírá různé aspekty nemocné lidské duše - někdy ji člověk může vyléčit vlastní vůlí, většinou však za vydatné pomoci psychoterapeuta. Jsou však takové tragické případy, že choroby duše nelze vyléčit vůbec.

Děj knihy se odehrává v blíže neurčeném místě a v blíže neurčené době. Probíhá jak v realitě, tak v jakési nad-realitě. Problémy jednotlivých postav jsou však zcela reálné. Jejich osudy se za nečekaných okolností prolínají, blízcí lidé se rozcházejí, aby se později znovu sešli, a to v nové, lepší či horší podobě, někdy i v jiné roli, obohaceni o nové zkušenosti, radostné i bolestné. Ať jsou to úspěšní manželé Tyschlerovi, jimž se v pár sekundách zřítí svět, nebohý Alex, pronásledovaný vlastním stínem, psycholožka Tereza, zdravotní sestra Moira i její dvě kolegyně z oddělení, ti všichni se snaží uniknout svému trápení, obelstít osud, což se však jen málokdy a málokomu zdaří.