Alaska Joe

O knize

Když dosáhl předepsané výšky a letadlo bylo v rovině, dostal nápad.

„Vieš lietať?“

„Josef ne, vždyť v tom sedím poprvé v životě.“

„Teraz tuna už pár minut sedíš, pozri sa, to nie problém.“

Začal šlapat na pedály vlevo, vpravo a letadlo s námi začalo mávat ze strany na stranu, pak začal kroutit, zatlačovat a vytahovat volant a my dělali různé nedokončené loopingy. Já myslel, že tam hodím šavli na palubní desku a on se zase zasmál a řekl: „Jednoduché, čo?“

Ještě mi řekl, že musím udržovat tolik a tolik feetů výšky a směr podle nějaké stupnice. Pak pustil volant a říká: „Tak choď, ja mám tuná knižku a ja to chcem dočítať, keď uvidíš také velké strieborné tanky, tak si išiel dobre. Trefil si sa, to je Aklavik.“

Josef sáhnul pod sedačku a vytáhl už otevřenou knížku /kovbojku/ a začal číst, jako kdyby byl doma na gauči, zatímco já nevěděl, kam se mám dřív podívat. Pode mnou Mackenzie Delta, která je 600 kilometrů dlouhá a 200 kilometrů široká. Tisíce a tisíce jezer, jezírek, stovky kanálů a řečišť a nikde možnost přistát. Jenom na obzoru byly vidět Rocky Mountains, které se tady jmenují už Richardson Mountains. Po pravé straně na horizontu se něco blýskalo jako zrcadlo. Joe říká: „To je polárné more.“ Později jsem zjistil, že Jožínko četl 4 až 5 knížek najednou. To bylo podle toho, kde se právě nacházel…

O autorovi

Benoni Jassik se narodil před koncem druhé světové války v Praze, kde jeho matka působila jako baletka v pražských divadlech a otec byl, jako voják Wehrmachtu nasazen do Prahy jako trumpetista v německém orchestru a po osvobození se musel s německou armádou stáhnout zpět do Německa. V roce 1968 se mu podařilo na pozvání vycestovat do tehdejšího západního Německa, kde pak žil 21 let. V letech 1980–84 pracoval v Kanadě u hranic s Aljaškou. Zde se také seznámil nejen se svou budoucí ženou, ale hlavně se svým zaměstnavatelem Joem. S nadsázkou se dá říci, že toto setkání navždy změnilo jeho život. „Protože, kdo Jožínka nezažil, neuvěří.“