Pocta Milanu Kunderovi je publikace vydaná k 80. spisovatelovým narozeninám (* duben 1929). Když se v této nejnevhodnější chvíli objevily perfidní "dokumenty", jež měly za cíl poškodit nejen autorovo renomé, nýbrž i jeho čest, přivedla tato skutečnost editory k myšlence vyjádřit prakticky jak úctu k autorově
...
Pocta Milanu Kunderovi je publikace vydaná k 80. spisovatelovým narozeninám (* duben 1929). Když se v této nejnevhodnější chvíli objevily perfidní "dokumenty", jež měly za cíl poškodit nejen autorovo renomé, nýbrž i jeho čest, přivedla tato skutečnost editory k myšlence vyjádřit prakticky jak úctu k autorově tvorbě, tak poctu jeho osobnosti vydáním této knihy. Názor, že to Milanu Kunderovi nejen za jeho přínos české i světové literatuře dlužíme, je rozhodně na místě.
Vedle textů oživujících soubor zabarvením osobního přátelského vztahu k oslavenci, jako je příspěvek estetika K. Chvatíka či prozaika J. Kratochvila, tu figurují úvahy související se spisovatelovým osudem emigranta: studie J. Czaplińské o dvojjazyčnosti Kunderovy románové tvorby, práce literární historičky H. Koskové o povaze jeho tvorby psané francouzsky (problematika jí zvláště blízká, neboť byla nucena rovněž vzít na sebe úděl vyhnance); k nim lze připojit i Hamanovu úvahu o Kunderově pojetí dějin světového románu. Další příspěvky se zabývají jednak vnějšími stránkami spisovatelova díla, úvaha olomouckého bohemisty L. Machaly o kunderovských stopách v tvorbě současných českých prozaiků a polemika literárního kritika a historika V. Novotného o rysech existencialismu v Kunderově románové tvorbě - jednak jeho vnitřní dynamikou, stať pardubického bohemisty a polonisty P. Posledního o vztahu tvůrce a čtenáře v spisovatelových románech a esejích. Jakkoliv se všechny příspěvky sešly zcela spontánně, dá se říci, že vznikl celek, jenž podnětně osvětluje z více stran spisovatelovo dílo i jeho osobnost a zároveň je vyslovením úcty, jakou si zasluhují.
