Když se člověk toulá po naší krásné republice, často narazí na nádherná sochařská díla, jež v té které obci nebo městě upomínají na hrůzy 1. světové války a padlé spoluobčany. Je jich prý v Čechách a na Moravě skoro tisíc. Při svém průzkumu jsem prohledával královéhradecký, jičínský, rychnovský
...
Když se člověk toulá po naší krásné republice, často narazí na nádherná sochařská díla, jež v té které obci nebo městě upomínají na hrůzy 1. světové války a padlé spoluobčany. Je jich prý v Čechách a na Moravě skoro tisíc. Při svém průzkumu jsem prohledával královéhradecký, jičínský, rychnovský a pardubický okres. I tak si myslím, že jsem nějaké pomníky přehlédl, nebo nenašel. Některé, i když jsem o nich věděl, jsem již ani momentálně nehledal. Nechtěl jsem, aby kniha byla moc obsáhlá. Když budu mít čas, tak si je najdu a do archivu si je dám. I tak jich je zde skoro 400. Cestování mne občas dovedlo i mírně za hranice těchto okresů. Když jsem narazil na nějakou zajímavou památku na válku 1914–1918, tak jsem neodolal a připojil ji do této knihy.
Většina pomníků je dnes památkově chráněna a v posledních letech byla řada z nich restaurována. Případně se jejich údržba chystá. Dokládají vysokou úroveň našich sochařů, kameníků a jejich cit pro zpracovávaný materiál. Zajímavá je i skutečnost, že leckdy třeba malá obec nechala na památku svých padlých spoluobčanů vybudovat alespoň jednoduchý pomník, a ve vedlejší, podstatně bohatší obci, si své oběti nepřipomněli ani pamětní deskou. Cenu toho kterého pomníku ovlivňoval materiál, který byl pro pomník navržen, dále komu bylo jeho vytvoření zadáno a jaké téma si dotyčná obec objednala. Ve stavbě pomníků se obvykle angažovala obec, sokolové, dobrovolní hasiči a různé místní spolky. Přispívali na ně i jednotliví občané.
