V březnu 1536 vyšla v Basileji Instituce křesťanského náboženství. Napsal ji sedmadvacetiletý Jan Kalvín; tímto činem vstupoval na sráznou cestu reformátora. Kalvínova Instituce, zejména její první vydání, jež se nyní dostává v přetlumočení profesora Komenského fakulty Dr. F. M. Dobiáše do rukou českému čtenáři, byla m
...
V březnu 1536 vyšla v Basileji Instituce křesťanského náboženství. Napsal ji sedmadvacetiletý Jan Kalvín; tímto činem vstupoval na sráznou cestu reformátora. Kalvínova Instituce, zejména její první vydání, jež se nyní dostává v přetlumočení profesora Komenského fakulty Dr. F. M. Dobiáše do rukou českému čtenáři, byla myšlena jednak jako ohnivý protest proti utlačování a vyhlazování vyznavačů evangelia, jednak jako příručka, uvádějící do podstatného obsahu biblické zvěsti. První účel připomíná jmenovitě výmluvný list francouzskému králi Františku I., předeslaný celému oddílu, jeden z nejmohutnějších dokladů k dějinám zápasu o svobodu a spravedlnost mezi lidmi. Druhému a nejvlastnějšímu poslání knihy vyhovuje její logická členěnost methodicky výchovná. „Třebaže svaté Písmo obsahuje dokonalé učení,“ napsal sám původce Instituce, „učení, k němuž nelze pranic přičiniti, přece ten, kdo není v Písmu vycvičen, potřebuje uvedení a zacvičení, aby našel to, co se v Písmu má hledat… Proto jsem napsal tuto knihu, a to latinsky, aby mohla sloužiti všem vzdělancům ze všech národů.“ Jako summa nejhlavnějších důsledků reformačního vystižení biblické zvěsti zůstala Kalvínova Instituce knihou živou. (am)
