Zajímá vás, jak se mor dostal do Evropy? Proč nosili středověcí lékaři v dobách morových epidemií na obličeji zvláštní masky, připomínající ptačí zobák? Znáte jiné dílo Daniela Defoea kromě Robinsona Crusoea? Co to byl dryák? Víte, že i rodina Jana Amose Komenského byla stižena morem? Tušíte, jak v 17. stolet
...
Zajímá vás, jak se mor dostal do Evropy? Proč nosili středověcí lékaři v dobách morových epidemií na obličeji zvláštní masky, připomínající ptačí zobák? Znáte jiné dílo Daniela Defoea kromě Robinsona Crusoea? Co to byl dryák? Víte, že i rodina Jana Amose Komenského byla stižena morem? Tušíte, jak v 17. století probíhala karanténa?
Publikace Eduarda Wondráka zprostředkovává soudobé informace o moru: domněnky o jeho původu, okolnosti jeho šíření, postup moru českými zeměmi. Mapuje umělecká díla, která se morem zabývala, vyzdvihuje úlohu knihtisku, líčí prostředky preventivní i léčebné, připomíná také slavné osobnosti, jejichž životy – jako ostatně životy všech ‒ černá smrt zásadně ovlivnila.
Podle odhadů zemřelo celosvětově na mor víc než 200 000 000 lidí. Dopady na ekonomiku, zemědělství, kulturu a společnost byly nepředstavitelné.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) se ještě v letech 2010 až 2015 nakazilo morem 3248 lidí a 584 z nich zemřelo.
I když se v Česku v současnosti mor nevyskytuje, jeho připomenutí může být důrazným mementem: nové pandemie se stále objevují. A nemusíme chodit daleko.
