Do centra společenské diskuse se znovu vrátilo téma boje s klimatem. Napomohl tomu humbuk kolem Grety Thunbergové. K návratu klimatu na první stránky přispěly i letní vlny veder a sucha v Evropě. Za tak masivním a poměrně snadným přijetím právě tímto způsobem nastolené agendy může být ale také skutečnost, že povrchní argumentace klimatického alarmismu dopadá k uším politiků a veřejných činitelů majících dnes ještě mělčí politické a ideologické zázemí, než tomu bývalo kdy dříve.
„Prezentací svých katastrofických scénářů zahájili v poslední době
klimatičtí alarmisté rozsáhlou ofenzívu, zatímco mlčící většina, tedy normální lidé se zdravým rozumem mlčí a jsou v defenzivě. Na straně jedné tohoto střetu je radikalismus, populismus, iracionalita, apriorismus, chabé argumenty, monology a ideologická klišé, na druhé straně rozumný a uvážlivý postoj dospělých, zralých lidí, rozum, racionalita, víra v dialog, kritické myšlení a přecitlivělost na módní ideologie.“ Říká v knize, kterou držíte v rukou, Václav Klaus.
Na rozdíl od jiných progresivistických cílů jde obnovený environmentalismus mnohem dál ve svých ekonomických nárocích. Politici voluntaristicky stanovují stále nesmyslnější cíle boje s klimatem a předhánějí se v závazcích na redukci emisí oxidu uhličitého. To přinese zadušení významné části našich běžných a zdaleka ne jen produkčních aktivit. Vyhlašují se vize bezuhlíkové ekonomiky, které má být dosaženo v horizontu příštích 30 let, aniž by dnešní politické elity domýšlely, co by to – dovedeno do důsledků – reálně znamenalo. Že lze na environmentálním
alarmismu solidně vydělat jak s, tak i bez státních podpor a zásahů, přitom dnes pochopila i řada firem, které se do nové vlny klimatické kampaně ochotně aktivně zapojily. Významné eko-realisty s reálně slyšitelným hlasem a přirozeným vlivem tak opět není moc slyšet.
Za vším tím obnoveným běsněním se ale skrývá jen stará a dobře známá snaha přeměnit od základů náš životní styl. „Spor není o teplotě, spor je o radikální změně lidské společnosti a našeho způsobu života, je o omezení naší svobody, což jedna strana tohoto střetu požaduje a snaží se to té druhé vnutit,“ říká Václav Klaus.
Navzdory míře iracionality, jíž čelíme, se chceme pokusit alespoň pro ty, kteří jsou ochotni to slyšet, racionální argumenty do této diskuse přeci jen opět předložit. Leželo-li téma klimatického a environmentálního alarmismu chvíli spíše na okraji našeho zájmu, tímto se k němu znovu hlásíme.
Čtenářům přinášíme v první části sborníku překlad části publikace NIPCC (Nevládního mezinárodního panelu o klimatických změnách) Znovu
o klimatických změnách, který je jádrem celého tohoto sborníku. Jde již o pátou publikaci v této sérii, kterou NIPCC jako disentní organizace Mezinárodního panelu o klimatických změnách při OSN (IPCC) vydala. Českým čtenářům její „shrnutí pro politiky“ svým překladem zprostředkovává fyzik Luboš Motl. V části B si můžete přečíst dvě reakce na tuto zprávu: emeritního profesora University of New Brunswick v Kanadě Petra Vaníčka a také Václava Klause v jeho projevu na dvaapadesátém semináři Světové federace vědců o planetárních hrozbách v italském Erice. Ve třetí části knihy naleznete další doplňkové texty a rozhovory na téma boje s klimatem publikované v poslední době našimi spolupracovníky.
