Od počátků sociologického myšlení byla rodina chápána jako základní jednotka, zajišťující reprodukci společnosti v rovině biologické, ale i v rovině sociálních pravidel, norem, hodnot a institucí. Teoretická otázka v nejobecnější rovině stojí takto: Jak se budou odlišovat mechanismy sociální reprodukce v situaci, kdy n
...
Od počátků sociologického myšlení byla rodina chápána jako základní jednotka, zajišťující reprodukci společnosti v rovině biologické, ale i v rovině sociálních pravidel, norem, hodnot a institucí. Teoretická otázka v nejobecnější rovině stojí takto: Jak se budou odlišovat mechanismy sociální reprodukce v situaci, kdy narůstající možnost rozpadu partnerství rozšiřuje skupinu lidí, kteří jsou nuceni redefinovat svoje životní dráhy a reprodukční strategie? Jaké nové reprodukční mechanismy můžeme nalézt, jestliže podstatná část dětí projde socializací v rodinách s jedním rodičem, nebo smíšeného typu? První část analýzy odpovídá kvantitativnímu popisnému přístupu a prostřednictvím sekundární analýzy směřuje k popisu různých aspektů porozvodové situace: sociální situace domácností rozvedených, rodičovské dráhy žen, které zažily rozvod a navazování nových partnerství. Zároveň zkoumáme efektivitu mezigeneračního přenosu vzdělanostní úrovně v rozvedených rodinách ve srovnání s intaktními. V této fázi obohacujeme naši datovou základnu o kvalitativní hloubkové rozhovory. V souladu s logikou zakotvené teorie přicházíme na konci práce s teoretickým modelem, který se snaží vysvětlit změny v reprodukčních strategiích.
